Obluda (Samson Lenk Jaroslav)

Ami 1. Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny C E a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny, F G C E a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz, Ami C G křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás': C F C F R: Já tady nebudu, já vidím vobludu, C F C G já vocaď pryč pudu, jímá mě strach, C F C F chyťte tu vobludu, sežere palubu, C F C E Ami tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach. 2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár a rozčileně mrká svým vokem jediným, a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. R: 3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. R: 4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, zalehl u zábradlí a házel flaškama, když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. R: 5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, pak démon alkoholu ji srazil v oceán, my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. Ami R: + ach, ich, och, ach ...