C Dmi7/G Emi7 C C4sus C
1. Na kavalec pad' jsem na záda
Emi/C Dmi7/G C C4sus C
se vzpomínkou na civilní zvyky,
Dmi7/G Emi7 C C4sus C
co chlapa vlastně všechno napadá,
Emi/C Dmi7/G C C4sus C
když od holky je přes půl republiky,
Emi7/C Dmi7/G
"život nejsou jenom lásky," včera tvrdil jeden pán
F Emi/C Dmi7/G C C4sus C
a mimovolně rukou blejskal hvězdy,
Dmi7/G Emi/C C
v duchu počítal jsem do sta, oči dokořán,
Emi7/C Dmi7/G C C4sus C
a díval se mu přes ramena ke zdi.
2. Na zeď někdo napsal "Honza Zuzanu má rád",
no, a to je právě tvoje jméno,
to se mu to mluví, když večer půjde spát
domů se svou právoplatnou ženou,
on miluje svou práci a pevný denní řád
a mě čím dál, tím víc svrbí dlaně,
jakpak k tomu přijdu, že já mám mít rád
místo tebe mundur a své zbraně.
3. Milovat se přece nedá na povel
a do hlavy mi nikdo nevidí,
je to vlastně směšný, že se těším na befel,
tam rozdávaj' pozdravy od lidí,
každá tvoje řádka je pro mne pevný bod,
že náhoda i rozum život řídí,
proč milovat kus kovu, stejnokroj a pár bot,
místo toho mám rád prostě lidi.
Tisk: