Obchodník (Martinová Věra)

Zase další noc, kdy nemůžu spát Je dlouho přes půlnoc, ty bušíš u mých vrat Ta doba je pryč, nečekám s večeří To je vlastní gól, spoluhráč nevěří Zasypal mě čas v děravých hodinách Dejchám na pospas a ticho nemá hlas A nevyslovím slova neposedná Sedáš ke stolu jíst zbytky ode dna Nemám přátele, jen masky na tvářích Od mý postele je slyšet dětskej smích Už neuč mě znát pravý rub oltáře Tvoje výmluvy jsou skicy ze snáře Čekám na příliv prodaných nadějí V příštím životě už nežij, zloději Až nás dva rozdělí, přece řeknu svý Dík Ty ses nemýlil, jen já nejsem obchodník