Keramická (Ebenové bratři)

Dmi Ami Gmi Ami Dmi 1. Když je smutno malíři, pozve si modelky, Ami Gmi Ami Dmi maluje jim profily, anfasy i celky, Bb F Bb F C děvčata jsou veselá s překrásnými těly, Dmi Ami Gmi Ami Dmi malíři však pod štětcem pláčou akvarely. 2. Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto, formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to, pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku, jenomže je studená, teplá ani trošku. 3. Když je smutný keramik, to je jiná píseň, ten si v peci zatopí a už netrápí se, nejdřív spálí dopisy od svý první lásky, Bb F Bb F C potom skripta z UMPRUMu, jsou jich čtyři svazky, Bb F Bb F C potom přijdou na řadu dva oddací listy, Bb F Bb F C pak monografie polského symbolisty, Bb F Bb F C z komína valí se kysličník uhličitý, Bb F Bb F C když hoří akryly, lepty a linoryty, Bb F Bb F C mezitím, co pálí veškeré svoje šaty, Bb F Bb F C opravuji: jde o kysličník uhelnatý, Dmi Ami Gmi Ami Dmi v peci oheň plápolá, umělec usíná, Ami Gmi Ami Dmi když je smutný keramik, je to vždycky hlína.