Servus medvěd (V.T.Marvin)

Medvěd bejvá někdy toulavej (starej - mladej, světlej - tmavej) a zajíc byl zas jednou poutavej (vemlouvavej, pořád, že prej:) Praha je ráj, každej žít tam zná (kalej, kalej, hulej, balej) a žádnej les se tomu nevyrovná (sou jak malej, dělaj, balej) Medvěd se pod vlak nějak nasouká za jízdy vo pražce se votlouká pak je tu Praha - hlavní nádraží (zlatá Praha, aha-aha) méďa za dobrodružstvím vyráží (aha-aha, marná snaha) Má hlad, žízeň by splách zkouší štěstí v prvních potravinách blá-blá, něco chtějí než se nadál, už ho vyvádějí v mlází na malinách nikdo nechtěl, aby do kasy sáh králík škodolibý nevaroval a teď prachy chybí Motá se v davu, vráží do lidí koukají na něj, ale nevidí (neznám - spěchám, padám - padám) dál sní o slaninách co tak voní v mase - uzeninách prázdné břicho kručí medvěd bručí, nikdo mu nepučí Pár dní na ulicích somrování, hody v popelnicích známí od bezďáků seznámí méďu s kouzlem krabicáků V stálým kocovinách hnípe v parcích či domů rozvalinách dny tráví po šalinách další záda v smrdutých kožešinách do spárů revizorů neupadni, měj se na pozoru! Ládví, Anděl - ou jej už mě tu víckrát neuviděj s láhví v končetinách ve 3 ráno skončí na malinách