Dědovi (E.F.S.)

D G D 1. Na starejch fotkách zažloutlejch šapitó pruhovaný G D a ty před ním v sombréru a vestě koženej, G D Monte Carlo, Marseilles, Řím, palmy a moře slaný, G A D A D A tobě v rukou blejská se kornet stříbrnej, jó, stříbrnej. D R: V očích mejch byl jsi král, A král všech trumpeťáků, co svět nosíval, D v očích mejch byl jsi král, A G A kusu plechu jsi svým dechem duši dal, svou duši dal. 2. Tóny jako skřivánci vylétaly ti z trubky, třepetaly se tam ve vejškách, zářivý jako zvon, sametově hladily tóny tvojí trubky a lidi široko-daleko říkali: to je on, to fouká on. R: 3. Pak na křesle houpacím na kolenous' mě choval, o světě jsi vyprávěl, písničky jsme zpívali, za pár let pak černej futrál s houslema jsi mně podal a nekonečný hodiny jsme spolu vrzali, jó, vrzali. R: 4. Kdybys tady dneska byl, pivko bysme si dali, já bych spustil stavidla slov, co v duši mám, a pak bysme jako dřív spolu muzicírovali, děda s vnukem - nejlepší kámoši, co znám, co znám. G A G D R: + svou duši dal, svou duši dal ...