Spánku, sen mi dej (Gott Karel)

Spánku, sen mi dej sen, v němž se vrátí jen krátkou chvíli přej ať dlaní svou smí hřát slané řeky proud bolestí šílenou v mých očích vysychá brání mi spát její srdce má tak rychlá křídla letos na podzim jim nestačím už dál v zádech půlnocí jdou jitra pálivá a zima žárlívá že přijde máj stopy po slzách úsměvem skrývám je jen maskou bláznivou jíž pláč zastírám smím jiné rozesmát však má ústa svírá žal můj spánku sen mi dej kéž zpátky ji mám její srdce má tak rychlá křídla letos na podzim jim nestačím už dál v zádech půlnocí jdou rána pálivá kéž zima žárlivá vydá můj máj