Dálniční hlídka (Bobek Pavel)

G C G 1. Mé jméno je Joe Roberts, ctím zákon a stát. D Jsem seržant dálniční hlídky, dělám práci, co mám rád. G C G Můj bratr, ten je jinačí, je z vajec divokejch. D G Všechno řeší náš Frankie pěstí, útokem. 2. Stejný je to celý léta, já byl klid, on spěch. Teď rádiem přišlo hlášení, Frankie má trabl a pech. Rvát se tak chlápek neznámej, hned přešel by ho spěch. Smůlu ale má náš Frankie, a to není voda, to je krev. G C G C G R. My s Frankiem se smáli a pili, krev máme společnou, já a on. C G D Cítím pouto rodný síly, tohleto pouto, to je mi nad zákon. G C G A ať se co chce stane, má ve mně bratra dál. D G Mám točit se zády k rodině? Za co bych stál. 3. My oba se líbili Marii, mezi námi váhala. Pak Frankie dal se k armádě a Marie se mnou zůstala. Pak zas ceny spadly dolů a já s Marií všechno vzdal. Farmu nám v dražbě prodali a já tuhle práci vzal. R. 4. Je noc, jako každá jiná, to jenom muž tváří k zemi pad. Ten Frankie, to je blázen, proč jenom musí se prát? Teď v uších zní mi to hlášení a rozkaz, že mám tam jet. Zrovna já mám sebrat bráchu, je to podivnej svět. 5. Houkám a vidím před sebou světla koncový. Auta dál stovkou Michiganem uhání, jen já a Frankie to ví. Pak sešlápl jsem pedál, brzdím, aby žil. Má to tu ke kanadské hranici snad jen deset mil. Rádio v autě vypínám, kde jsem já, kde je bratr, kde je svět? Krev je víc než voda a volá: Frankie jeď! R.