Jobova zvěst (Fleret)

Ami G Ami *: Umřela naděje, tak už je v Pánu Emi Ami G Ami a jako poslední opouští náš svět, G Ami je marné chtít pomoci od Boha F E a zbytečné užívat vět. Ami R: Tahle zpráva je z důvěrných pramenů, F E ale stejně se uvěřit nechce, Ami že vzdala se jenom tak bez boje F E a zesnula snadno a lehce. Ami G Ami G C 1. Na jména neslyší, v hlavách neusedá, D C Ami G Ami nikdo se nepochlubí, že by ji z prachu zvedal. 2. Každý jen přemítá o tom, co přijde dráž, jestli už za žal pít anebo na kuráž. R: Každý měl ji pod kůží ukrytou a přál si, ať roste a sílí, že by byla tak najednou bez sebe a zmeškala poslední chvíli. R: Takže naděje už to má za sebou a pod hlavou zatuchlou slámu, křičte, lidi, že došlo tu k omylu a že jde jen o hloupou fámu. 3. Z popela vylétá a míří stále výš, pomluvou neskoná, ohněm ji nezničíš. 4. Jen ona přežívá, jen na ni vždycky dej, z oceli křídla má a síly habaděj.