La Belle Dame Sans Merci (Fleret)

C F G 1. Vyčichlá růže před hotelem na chodníku C F G zas prodává svou něhu sterilní, Ami Dmi G v bílých šatičkách, zkrvavělá od neonů, Ami Dmi G (D) v čelistech očí svírá lhostejnost. 2. Když půlnoční slunko drnčí na chodníku, ženské tváře ztrácejí mdlý třpyt, diskrétní vrchní vnucuje s láhví vodky za cizí prachy cizí vychladlost. G D C G R: K ránu už své tělo ani nevnímá C G D G a cítí se jak prasklé zrcadlo snů, D C G na bílý strop si mořské vlny promítá, C Ami G jak jdou, jdou k příkrým břehům. 3. Když zvedneš tu růži ležící na chodníku, o umělé trny si neroztrhneš dlaň, bez dlouhých řečí pak provede tě rájem, a snídat budeš zase sám. C F G *: Vyčichlá růže před hotelem na chodníku C F G maličkou rukou mávla na taxík, Ami Dmi Ami Dmi a tvá láska bez haléře, puklý zvon, co spadl z věže, Ami Dmi G hledá tu svou la belle dame sans merci.