Hlína (Nedvěd Jan)

D A D G D A D 1. Proud nočních vírů v řekách znám, když otáčí se loď, A D G D A D a tmou, když nevíš kudy kam, a tmavá tůň zve pojď. G D G D My jako kluci u nás tam, kde jsme šťastný žili svět, D A D G D A D občas vzali loďku s půlnocí a strach, ten mám až teď. 2. Proud nočních lásek tak prudkých znám, když dlaním k tělům blíž je blíž. když v křiku lásky k těm nežným hrám si spívat v lásce smíš. My jako kluci u nás tam, kde jsme šťastný žili svět, občas vzali děvče s půlnocí a strach, ten mám až teď. 3. Proud nočních dešťů a ranních mlh a svítání jak znám, když potok v lesích břehy strh a valil hlínu k nám. My jako chlapi u nás tam, kde se ještě žít dá svět, my milovali přírodu a milujem i teď.