Honzík (Nedvěd Jan)

C Ami G C C G7 1. Prsty otlačený od řemínků, náplast na patách, C Ami G prach až pod víčkama, sluncem znavený, F čekaj' na nádražích na lavičkách, C Ami G až pojede jim ten správnej vlak. 2. Šátky na krku a širáky a páry těžkejch bot, podle doby název pionýr či skaut, co je po jménu, chtěj' na chvilku si vlastní život do svejch rukou vzít. Ami R: Přišli zpívat jen a hrát, G F C trochu si postěžovat, že se jim moc stejská, Ami že tak strašně máme práce, G F C že už nezbývá nám na ně vůbec čas. 3. Vážný, až by člověk brečel, čelem do zdi narážej', potom s natlučeným nosem zase dál, s léty mnohý člověk pochopí a radši zapomene to, co tolik chtěl. R: C Ami G C