Táta (Nedvěd Jan)

G Rec: Často vrací se mí dětství, to jak stárnu, je to tak, Emi časy prázdnin kdesi na Sázavě, ohýnek a vlak, C a písničky, co naučil mě táta, na to si vždycky našel čas, G D7 a máma věčně ustaraná, šedivá, to z nás, G a tóny levnejch kytar, pár akordů, nic moc, Emi a rozzářený dětský oči, jaký tajemství dovede bejt noc, C a mexikánský hranice a indiánská čest G D7 a na každý, každý bezpráví výstřel nebo pěst. G 1. A jen fotek pár a letmý dotyk mládí, A to když z beden vyndám rekvizity snů, C co už nevrátěj' se, jen tak mile hladí, G vracej' myšlenky mý zpátky, D7 G kamsi na osadu do šťastnejch dětskejch dnů. 2. A je mi líto všech těch zatoulanejch ptáčat, holek, kluků, na něž nikdo nemá čas, přes den učej' se a večer jenom stárnou, aspoň v Boha věřit nebo v lásku, v lásku k národu, či milovat svou vlast. 3. Ale když v době mizej', mizej' kdesi cíle a mnozí zvykaj' si už na zpáteční vlak, tak nikdo neví nic, jen přežít tyhle chvíle, to pak se stejská všem, nejen ptáčatům, a každej čeká na nějakej zázrak. 4. = 1.