Sněžný muž (Tučný Michal)

D G 1. Studenej vítr honí sníh cestou zavátou, A D stopy, jak nohy sloní, teď vidím před chatou G a tebe marně sháním, pod postel nahlížím, A D kam ztratila ses, to já dobře vím. A R: To sám sněžnej muž se tu bral, D to sám sněžnej muž si tě vzal, G tak tedy pozdravuj jeho ledovou sluj A D a já si v klidu kotlík grogu dám. 2. Teď okna kvetou mrazem, já zase našel klid zas klepu popel na zem a můžu nahlas klít a nemusím se hádat a vynakládat um, abych si moh dát tajně malej rum. R: 3. Studenej vítr honí mraky, jak duchů sbor, stopy jak nohy sloní se táhnou za obzor a můj bernandýn klímá, nijak tě neshání, on má rád ticho a hodin tikání. R: