Máš ho akorát (Martinová Věra)

Vzpomínáš, co jsi to chtěla celou noc jsi za ním jela trefí tě doprostřed čela ten kdo má tě rád. U dveří ti vlasy vstanou zbejvá říct jen nashledanou líbá ňákou růži planou ten, kdo má tě rád. Den se zpátky neotočí sejde z mysli, sejde z očí, malej muž a velkej kočí máš ho akorát máš ho akorát. Vzpomínáš, co jsi to chtěla snad jsi vážně jen uletěla vypadá na ránu z děla ten, kdo měl tě rád. Den se zpátky neotočí... Den se zpátky neotočí... Než si ráno zavzlyká já budu se už smát a celá ta věc veliká může klidně spát. Den se zpátky neotočí... Den se zpátky neotočí...