A ty se ptáš co já (Vondráčková Helena)

C G 1. To už bude rok, cos mi z vlaku mával Dmi G A teď najednou, krůček přede mnou, C G Trochu vázne hlas, to se někdy stává, Dmi G Tak hned co říct, slova, jen nic víc. C Ami Ref: A ty se ptáš co já, jsem zdráva, jak se mám, Dmi G No žijem jak se dá, znáš to přece sám. 2. Táhlo tě to sem, další z řádky frází, Ať vzdálen na sta mil, vlastně jsi tu byl, Párkrát také psals, jak ti hrozně scházím, Brzy však jak vím, smířil ses i s tím. Ref: A ty se ptáš co já, a jak mi mělo být, Když ten kdo zůstat má, ráčil odejít. To člověk nechce spát a jíst mu nechutná, Den po dni tisíckrát, ptá se a co já. 3. Co o tom, co ty víš, jak rok zvolna míjí, Jak se dlouží stín, svátky bez hostin, Co ty víš a znáš, jak se hořkost vpíjí, Do čtyř holých zdí, když se připozdí. Ref: A ty se ptáš co já, jak jen se neusmát, Je pozdě jak se zdá, tenkrát ses měl ptát. Jak rozumnět ti mám, jak chápat slova tvá ? Snad taky byl jsi sám a ty se ptáš co já. 4. Už to bude rok. Tak tě tady vítám. Vidět jsi mě chtěl a teď zas abys jel. Já tě nezvu dál, co když někdo spí tam. Někdo. Co já vím ? Možná i tvůj syn. Tak se měj Ref: A ty se ptáš co já, a ty se ptáš co já.