Otevřete okno, aby duše mohla ven (Landa Daniel)

Jářku těbůh táto, zdravíčko můj strýci k čemu kecy že mám ležet v nemocnici típněte ty cíga, palte voskovici doktor by řekl koukej, musíme tam všici. Snad tu nejste marně přece jen, otevřete okno aby duše mohla ven. Proč tu nejsi ty, má pihovatá Báro veselá a hloupá, jako v lednu jaro tys byla má šance, jediná a krátká uhnout z cesty kterou, zametala matka. Život je jak klícka ze čtyř stěn, otevřete okno aby duše mohla ven. Řeknu ti to rovnou, starostlivá máti doplést mi tu šálu, už se nevyplatí už je dávno víc než, dostatečně dlouhá na pořádnou smyčku popadla mě touha. Říct jen přišel pátek vhodný den, oteveře okno aby duše moha ven.