Písnička o vltavském korytě (Šlapeto)

1) Poslechněte mou písničku o tom novým korytě o tý slavný události, nejnovější raritě Polovic už světa ví, jaký obraz poutavý bylo tohle přelejvání stříbropěnný Vltavy. 2) K slavnostnímu aktu tomu přišlo mnoho publika, a pak z kruhu hodnostářů účast byla veliká Ptáš se pravdou zdali to, zjev už příliš starý to že se sejdeš s hodnostáři jen tam kde je koryto 3) Řečnil ten a řečnil onen, národ svorně nalejvaj voni jsou to, jenom voni, co Vltavu přelejvaj. Vltava však, tralala, jejich řečí nedbala jen tak vod těch velkejch pánů se tam nalejt nedala. 4) A tak u očekávání hromovýho výbuchu drželi si všichni páni, ruce svorně na uchu vtom bez velkých nadsázek, nádhernej zříš vobrázek prsklo to tak jak rachejtle a vylít pouze jeden voblázek. 5) Inu kdo prej za to může, že prý si to nedá vzít povídal pan ohněstrůjce: tím je vinen Ekrazit Spletli jsme se velice, sem patřila munice, co nám lóni rozházela půl Truhlářský ulice. 6) A tak teče Vltavěnka starou cestou klidně dál, ten kdo jí chtěl přelejvat, ježiši ten se blamoval Přelejou ji v závěrek až některej outerek zatím tendek nateklo jen inženýrům do pérek.