Všem Juliím (Kiďák Tomáško Vojta)

Ami F E 1. Jako zapálená stodola jsem shořel Ami na venkovským prázdným nádraží, F E ani popel, ani trochu kouře, Ami natož tvoje prsty na tváři, G jak nějakej papír vod cukroví C E vodkopnutej přes dvě koleje, Ami F E každá z vás se dneska pro mě strojí, Ami každá z vás se s jiným miluje. C G R: Kolik jsem vás ztratil na svý cestě do ráje, Dmi Ami přesto hledám dál, vždyť možná zrovna tady je, E Ami pak klopí oči hanbou, že je krásnější jak noc, E Ami a kytary zní sambou z léta do vánoc. 2. Proč jsou tváře andělů, můj bože, podobné všem Juliím, co znám, žádná z nich mi neustlala lože a žádné z nich jsem lože neustlal, za okny zní samba a já čekám na venkovským prázdným perónu, sbírám síly vodjet prostě někam, sednout do prázdnýho vagónu. R: Ami F E *: Jako zapálená stodola jsem shořel Ami na venkovským prázdným nádraží ...¨