Milujem se čím dál víc (Kotvald Petr, Hložek Stanislav)

C#mi 1. Potkal jsem tě v klubu prázdném A a v tom číšník řekl tak zhasnem, a půjdem spát. F#mi Na tvém stolku v misce na stůl G# zůstala tvá sponka z vlasů a já byl rád. Bral jsem po dvou dlouhé schody smáčely nás proudy vody, prosil jsem stůj. V přímé lince z nočních temnot oči tvé se smály se mnou a já byl tvůj. C#mi R: Milujem se čím dál víc, život nám leží u nohou, A jdeme městem bez hranic a pletem si ho s oblohou. F#mi G# A Přísné hlasy moudrých nevnímám, má skvělá lásko, moje lásko. Milujem se čím dál víc, báječní v rolích spiklenců utrácíme sladké nic, to bohatství všech milenců. Vžít své kdysi dnes už odmítám, má skvělá lásko, moje lásko. Deštěm líbaná, mááááá 2. Orloj v klubu šetří časem, stolek náš sám prostírá se, ví co si dáš. Sponka kterou nosím v džínách vlasy mé teď s tvými spíná když splýváš tvář. R: Milujem se čím dál víc, život nám leží u nohou, jdeme městem bez hranic a pletem si ho s oblohou. Přísné hlasy moudrých nevnímám, má skvělá lásko, moje lásko. Milujem se čím dál víc, báječní v rolích spiklenců utrácíme sladké nic, to bohatství všech milenců. Vžít své kdysi dnes už odmítám, má skvělá lásko, moje lásko. Deštěm líbaná, mááááá