Vzpomínka (Hakl František)

E C#dim F#mi H7 E E C#dim F#mi H7 E Rev: Napsal mi píseň o naději, o víře v bílé anděly, E C#dim F#7 H7 že lidé ho mají nejraději, a on je tak nesmělý. A E F#7 H7 Dával nám plnou náruč lásky, vlídné a věčné jako sen, A E H7 E E7 dívá se na nás z hvězdné dálky, očima modrýma jako len. A E F#7 H7 Rozdával něhu skrytou v dlani, hebkou, jak babí pápěří, E C#dim F#mi H7 E C#dim H7 E já tu teď stojím, nevím ani, zda mi to někdo uvěří. E C#dim F#mi H7 E Rev: Napsal mi píseň o naději, o víře v bílé anděly, E C#dim F#7 H7 že lidé ho mají nejraději, a on je tak nesmělý. A E F#7 H7 Poslal mi úsměv po obláčku, do plátků růže vtiskl cit, A E H7 E E7 já mu jdu za to na oplátku, v kalíšku svíčku rozsvítit. A E F#7 H7 Na pomník kytku položím, pak se jen tiše pomodlím, E C#dim F#mi H7 E C#dim H7 E za lásku, za krásu, za setkání, za vše krásné, co já vím. E C#dim F#mi H7 E Rev: Napsal mi píseň o naději, o víře v bílé anděly, E C#dim F#7 H7 že lidé ho mají nejraději, a on je tak nesmělý. A E F#mi H7 E Napsal všem píseň o naději, o víře v bílé anděly, E C#dim F#7 H7 E C#dim F#mi H7 E kde lidé ho měli nejraději, a přec byl tak osamělý.