Poprvé (Hakl František)

C2 Edim Dmi7 G C Edim Dmi7 G Když prsty moje místo nebe, ač duše má to nechtěla, Emi Ami Ami7 Dmi7 G nezištně pohladily tebe, ty jsi se trochu zachvěla. C Edim Dmi7 G Tvůj úsměv a pohled štěněte já četl líp než slova, Emi Ami Dmi7 G beze lsti, srdcem dítěte, já věděl, že chceš znova. C Edim Dmi7 G Rev: Snad omylem, osudem snad, jež sudičky mi přály, Emi Ami Dmi7 G já chtěl ti něco ukázat, co právě mizí v dáli. C Edim Dmi7 G Mé prsty snad cestu znaly, nad paží, šíje, vlásky, tvář, Emi Ami Ami7 Dmi7 G krůček za krůčkem putovaly, v tvých očích byla hvězdná zář. C Edim Dmi7 G Náhle i rty blíž si byly, jako by se hledaly, Emi Ami Dmi7 G i když jen letmo zavadily, hned vášnivě se přisály. C Edim Dmi7 G Rev: Snad omylem, osudem snad, jež sudičky mi přály, Emi Ami Dmi7 G já chtěl ti něco ukázat, co právě mizí v dáli. C Edim Dmi7 G Přitiskla ses ke mně blíž, já vůní tvou byl vzrušený, Emi Ami Ami7 Dmi7 G pak šeptala jsi mi „Všechno smíš“, nejhezčí slůvka od ženy. C Edim Dmi7 G A pak jsem citu podlehl zcela, ve snech jsem tě dávno chtěl, Emi Ami Dmi7 G dal jsem ti vše, co jsi chtěla, v klubíčku propletených těl. C Edim Dmi7 G Rev: Snad omylem, osudem snad, jež sudičky mi přály, Emi Ami Dmi7 G C2 Edim Dmi7 G Cmaj7 já chtěl ti něco ukázat, co právě mizí v dáli.