Láska z roku \'68 (Marien)

Starý příběh z dávných časů Starší, než kam paměť lidí sahá A těžký jako černé svědomí Jako vášeň, když dojdou slova A v té chvíli prasklo lano A není už nic, co nás k sobě poutá A zbyly drobný sotva na taxík Na snídani při západu slunce Ref Neproniknutelná tma vloudila se do podkroví Slyším, co říkáš, ale neposlouchám, už nezbývá čas Neproniknutelná tma, když svět se topí v beznaději Rolety neumlčí chrapot tanků v ulicích Jako by jeden z nás už Prahu zradil Starý příběh, věčně stejný Jen kulisy se mění v jiných barvách A když nás cizí vojska rozdělí Zvykneme si, dokud jeden z nás neuhoří Ref Neproniknutelná tma...