Chat Noir (Jsem přítel Fortuny) (francouzská hudba)

D A A7 D 1. Jak lampa měsíc visí – já táhnu bulvárem, E A7 vtom slyším kroky čísi a hlas: „Hej, Oskare!“ G D A Sosthéna hned na mě: „Kam ten spěch, příteli?“ E A7 „Dnes mám pré,“ řek jsem dámě, „zítra je pondělí…“ D A7 Rf: Jsem přítel Fortuny, Chat Noir před nosem mám G D E A7 a jdu v přísvitu luny sám po Montmartru! D A7 Jsem přítel Fortuny, Chat Noir před nosem mám, G D A7 D ale v přísvitu luny po Montmartru jdu sám. 2. Když pak u Chat Noiru svit luny potemněl, zahlédl jsem slečnu Kláru a té jsem jemně děl: „Jak se ti šlape, krásko?“ „Jo, dobrý, to si piš… A mimochodem, lásko, co ty tu vyvádíš?“ Rf: Jsem přítel Fortuny... 3. Zbled měsíc, kočky vilně po střechách vřískaly, když tmou křik někdo silně: „Tak jsme tě dostali! Já znám ty tvoje spády, tak hybaj, mladíku! Proč potloukal ses tady?!“„Proč? – Jen tak, ze zvyku…“ Rf: Jsem přítel Fortuny... 4. Měsíček skryla můra – Kam vede mě ten chlap? Vždyť je to prefektůra! Mříž, klíč – a zámek sklap… A hned: „Jste žurnalista, soukromník, sochař, hráč, básník a pianista či malíř? – Co jste zač?“ Rf: Jsem přítel Fortuny...