Doktorát z průšvihu (Brush Arbor Meeting) (Matuška Waldemar)

Říkaval táta že si budu žít, štěstí mít Říkaval táta že to zvládnu, stačí jen víc chtít Jenže já vždycky šláp z deště rovnou pod vokap byl jsem nešika a kdekdo se mi smál měl jsem hlavu kudy tam, jednou bouli, jeden šrám den co den, ale svět se točil dál Refrén: Pěšinou trnitou jdu a hložím z průšvihu složím klidně doktorát ale dřív než-li svý kosti v zemi uložím řeknu všem, že i tak jsem tu byl rád Říkala máma na všechny se máš pěkně smát Říkala máma o tebe se budou holky prát Jenže já vod těch dob o žádnou jsem nezakop co by stála o to, abych si ji vzal kámoš Amor, ber jak ber prostě zklamal, amatér tak jsem sám no a svět se točí dál Refrén Říkala bába taky budeš jednou mít vlastní dům Říkala bába každou vteřinou jsi blíž těm dnům Jenže já, pro pět ran mám jen kytaru a stan co jsem pánbůh ví kde koupil nebo vzal tak si žiju a jsem rád mám co dělat, mám kde spát léta jsou no a svět se točí dál Refrén Hluboce v tý chvíli smeknu hluboce v tý chvíli smeknu seberu síly a řeknu že i tak jsem tu byl rád Refrén