Lidský tón (Stopa)

D A 1) Jdu tam, kde bejvám vždycky vhod, kde nebejvám sám. F#mi Emi Nebi vděčím dodnes, že víc než na sny mám. F#mi Emi Věřím a chci říci, že hněv je světa stín, G A slyším zvony znít. D G A R: A tím pádem doufám, nezboří se svět, G A D stačí říci hned radši ne. G A Ať jen zlej si zoufá, v srdci kdo má cit, G A D uslyší v něm znít lidskej tón. 2) Chtěj den a noci přejdou, pak jasnej bude cíl. Ten kdo vinu přiznal už tím ji vlastně smyl. Zas ve stínu kříže z nejsmutnějších míst růže začnou kvýst. R: A tím pádem ... 3) Ač v dáli slyšet z dálky zvon jak písně dlouhejch cest, člověk pořád čeká od světa nějakej trest. Bílejch dnů se dočká, stromy budou kvýst zpěvem ptačích hnízd. R: A tím pádem ... ... znít lidskej tón, tiše znít.