Rezavý šíny (Ryvolové bratři)

Všechno je vlastně dávno už jiný stříbrnej vítr odvál čas do dálky mizí rezavý šíny vyčichla věkem kolomaz Za obzor vedou kopyta švelů z kolejí hádám zas a zas proč touhle tratí dál nedojedu proč slyším krákat havranů hlas Rezavý dávno tyhle šíny zpuchřelý sou kříže kolem nich na stromech už hořej jeřabiny ze rtů mi už vítr urval smích Jako bych slyšel z veliký dálky dunění strojů a rachot kol mrazivé noci ve svitu Polárky chvějivej tón harmoniky v moll V patnáctým roce na týhle trati nechalo mládi pardů pár plameny ohňů už vítr nevrátí ten asi jedinej nezestár Strážnímu domku propadla střecha ze slepejch oken táhne chlad vyhaslej oheň světlo (teplo) nezanechá z prázdnýho stolu šklebí se hlad Všechno je vlastně dávno už jiný zarostla trávou tahle trať přestal už syčet píst u mašiny tak už se tuláku konečně vrať