Ten den (Ryvolové bratři)

Eddymu Ten den až vyjdu z basy ven slunci tvář pohladím a ptákům v lese hlasy všem do rag-time vyladím a rosu z trávy budu pít a s kytkama si hrát přestanu brečet hrát a klít a budu klidnějc spát Ten den je hrozně vzdálenej jak koráb v moři hvězd jak písek prašnejch cest jak brány bílejch měst Až za mnou hlučně zapadne vod brány těžká mříž z prsou mi kámen upadne poběžím k lidem blíž najdu si zemi polední vítr ten cestu zná ta cesta bude poslední a duši vyrovná A až mi bachař pokyne ne že bych vo to stál zamávám taky proč ne a cestou pudu dál zmizí mi věčný prokletí nikdo mě nezpráská pták smutku k nebi uletí déšť tvář mi polaská