Mramorovej rám (Ryvolové bratři)

Kapitánu Kidovi V podvečer vítr ulicemi vál a šikmý proudy vod městem hnal svý počasí vybral si obr král když umírá aby mu vítr hrál Leskne se asfalt kutálky marš hřmí a kondukt zatáčí do hradební na piedestalu trčí kámen král sám na sebe se dívá jak si přál Už neví že chtěl Jůlii dát řád a slunce pro něj přestalo už hřát ví jenom že je studenej a sám a že ho čeká mramorovej rám Šest koní sedmej vozka vosmej král protokol rozehrává rituál královna levým okem hází hák a déšť se zatím v měkký hlíně vsák Jde primátor co hrál s ním baccarat jdou holky co je měl mít jen on rád a holka co jde s břichem v průvodu má k slzám asi spoustu důvodů První za rakví ceremoniář má battledres a zkormoucenou tvář plechový prsa sametovej tác a na něm zlatej svatej Bonifác A déšť se leje dál a koně jdou naposled hodil hrobník lopatou pak zůstal stát jak mramorovej sloup a po šedivým dešti vokem loup Páter má spoustu řečí latinskejch a jak to bejvá vprostřed věty kejch svíčkový báby už začaly štkát a déšť šlehá faráři pod ornát Dva metry pod zem král jde v klidu spát a nikdo se ho nemusí už bát do dálky traumarš vítr zahání a umíráček hranu vyzvání Žil jako každej druhej člověk vobyčejnej král měl za oknama kaktusy a po hospodách hrál hrál na kytaru na banjo a k tomu zpíval že na světě je bezvadně a upřímně se smál Měl vošoupaný džíny a svetr vytahanej a při pondělku po víkendu bejval ztahanej to že měl lidi rád a nikdy nechtěl zůstat sám tak nakonec mu připravili mramorovej rám Zde je verze jak ji nahrál Kapitán Kid Ten večer vítr ulicema vál a šedý proudy vody městem hnal svý počasí vybral si obr král když umírá aby mu vítr hrál Už neví že chtěl Jůlii dát řád a slunce pro něj přestalo už hřát ví jenom že je studenej a sám a že ho čeká mramorovej rám Žil jako každej jinej člověk obyčejnej král měl za voknama kaktusy a po hospodách hrál hrál na kytaru, na banjo a k tomu zpívaval že na světě je bezvadně a upřímně se smál Měl prošoupaný džíny a svetr vytahanej a při pondělku po víkendu bejval ztahanej to že měl lidi rád a nechtěl nikdy zůstat sám tak nakonec mu připravili mramorovej rám Šest koní sedmej vozka vosmej král protokol rozehrává rituál královna levým vočkem hází hák a déšť se zatím v mokrý hlíně vsák Jde primátor co hrál s ním baccarat jdou holky ktery směl jen on mít rád ta malá co jde s břichem v průvodu má k slzám asi spoustu důvodů Má páter spoustu řečí latinskejch a jak to bejvá vprostřed věty kejch svíčkový báby už začaly štkát a déšť šlehá faráři pod ornát Dva metry pod zem král jde v klidu spát a nikoho se nemusí už bát do dálky traumarš vítr zahání a umíráček hranu vyzvání