Honec krav ( (Hála Karel)

Hmi D Po zasmušilé pustině jel starý honec krav Hmi F#mi den temný byl a ševelil jen vítr v stéblech trav Hmi tu honec k nebi pohledl a v hrůze zůstal stát G Hmi kdy z rozervaných oblaků viděl stádo krav se hnát Hmi D Hmi G Emi Hmi R: Jipija-é jipijajou, to přízraky táhnou tmou Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé a na bocích mu plápolaly cejchy rezavé a oblohou se neslo jejich kopyt dunění a za nimi jeli honáci až k smrti znavení R: Jipija-é ... Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak a marně stáda stíhali, jak mračno stíhá mrak a proudy potu smáčeli jim tvář a košili a starý honák uslyšel jejich jekot kvílivý. R: Jipija-é ... Tu jeden z nich se zastavil a pravil:" Pozor dej, svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej bys nemusel se věčně věku tady s námi štvát a nekonečnou prérii, tahle stáda s námi hnát.