Rosnička (Lutka Petr)

A E D A 1. Seděla rosnička na žebříku a bylo pěkný počasí, E D E A zachtělo se jí koukat na svět, na horní příčku vlezla si, E D A já na to koukal s potěšením, neb rosničky si vždycky cením, E D E A řek' jsem si tedy:"Bude pěkně, to můžu jíti ke svý slečně." A E A R: Krásnej je letní čas, když sluníčko svítí, E A ptáčkové ševelí a seno voní, E A tu chodím k svojí slečně, nosím jí kvítí, E A když se mnou není, tak si zpívám o ní. A E A D A 2. Byla letní neděle a mně bylo vesele, E A E A oblík' jsem si nový kvádro, předtím samozřejmě prádlo, E D E A pak sluníčko svítilo, a to rosničku čílilo, E D E A v žáru bylo horko jí, tak si slezla doleji, E jak jsem to viděl, hrůzou jsem zbled', D E A radši jsem si k tomu hnedka sed', E A šťoural jsem hůlkou do rosničky, ať už se pustí dolní příčky, D A E A a povyleze kousek nahoru, postrkoval jsem tu potvoru, E D E A rosnička byla jako klíště na dolní příčce přibitá, E D E A tak jsem jí nabral na bičiště a vyhodil do žita. R: A E A D A 3. Pán v rádiu hrdě hlásal: bude pěknej den, E A E A řek' jsem si, že žába lhala, a šel klidně ven, E D E A já a slečna chodili jsme hájem, květiny jsme do kytice trhali, E D E A slepí k světu, nic jsme neviděli, že se bouřka každou chvíli přivalí, E D E A díky tomu jen, že nejsme z cukru, přečkali jsme průtrž, která nastala, E D E A slečna teďka chodí hájem s jiným, prý mě kvůli pitomosti nechala. R: Krásnej je letní čas, když sluníčko svítí, ptáčkové ševelí a seno voní, teď hledám svoji žabku, prohlížím kvítí, každýho zpovídám, zda neví vo ní.