Sudičky (Nohavica Jaromír)

G D C D G 1. Tři sudičky u kolébky, hoj-hoj, stály mi, D C D G podle tvaru mojí lebky, hoj-hoj, věštily, D C D G já jsem zrovna dělal kaku, hoj-hoj, do plenek, D C D G nechápal jsem smysl jejich, hoj-hoj, myšlenek. G D C D G R1: : Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj, D C D G hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, boj! : 2. První babka byla mírně, hoj-hoj, obézní, ta mi přála ruku krásné, hoj-hoj, princezny, ať s ní strávím ve svém loži, hoj-hoj, co to dá, čili, jak to zpívá Samson, hoj-hoj, pohoda. R1: 3. Druhá babka byla zloduch, hoj-hoj, od kosti, snad proto mi přivěštila, hoj-hoj, starosti, jenom ať se hošík trochu, hoj-hoj, potrápí, ať je jeho princeznička, hoj-hoj, na chlapy. R1: 4. Třetí řekla:"Holky, vy snad, hoj-hoj, blbnete, víte, jaká nemoc vládne, hoj-hoj, ve světě, ať zavládne v jeho žití, hoj-hoj, idyla," vzala nůž a fik! a věštby, hoj-hoj, zrušila. R2: : Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj, hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, hoj! : 5. Z toho plyne poučení, hoj-hoj, pro všecky, každý problém dá se řešit, hoj-hoj, vědecky: aby nekradlo se, uřež lidem, hoj-hoj, ručičky, aby nezdrhali za kopečky, hoj-hoj, nožičky. R1: