Rakety (Nohavica Jaromír)

A E 1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra, Hmi třeba bude už pozdě, D A jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin Hmi7 D a naježené rakety mi míří rovnou do slabin A a také na mou hlavu, E a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra, Hmi a o sebe se se mnou rozděl, D A než přiletí nějaký mimozemšťan od novin Hmi7 D a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin A a podá o tom zprávu. A F#mi E A R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra F#mi E A vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá, Dmaj7 Cmi generálské prýmky, velvyslancův žaket, E D E exkluzivní snímky nablýskaných raket A Hmi E Hmi A Hmi E s různými emblémy, jó, to bude príma článek, Hmi A Hmi E Hmi A Hmi E Hmi A Hmi E Hmi Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek. 2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali, a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen, a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu: netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, že tohleto všechno je i moje přání, svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí jako v hypnóze a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek, že tam přežije to bombardování. R: 3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, může být už pozdě, nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe, jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi, a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra a o sebe se se mnou rozděl, cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe a tak najdou nás za milión roků asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením. Hmi E Hmi A Hmi E R: + mohyly, mohyly kamenů Hmi A Hmi E všechno mlčky pnikryjí, Hmi A Hmi E i miliardu Romeů, Hmi A Hmi E Hmi A Hmi E Hmi A i miliardu Julií ... ------------ Předehra (tabulatura zvl. akordů 1,2,3 v zakladni Gdur transpozici: 1=3="6-0,5-0,4-2,3-0,2-1,1-3", 2="6-0,5-0,4-4,3-0,2-3,1-5"): G 1 2 3 G 1 2 3 G G D 1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra, Ami A4sus Ami A2sus třeba bude už pozdě, C G jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin Ami C a naježené rakety mi míří rovnou do slabin G 1 2 3 a taky na mou hlavu, G D a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra, Ami A4sus Ami A2sus a o sebe se se mnou rozděl, C G než přiletí nějaký mimozemšťan od novin Ami C a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin G a podá o tom zprávu. G Emi D G R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra Emi D G vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá, Cmaj7 Hmi generálské prýmky, velvyslancův žaket, D C D exkluzivní snímky nablýskaných raket G 1 2 3 G 1 2 s různými emblémy, jó, to bude príma článek, 3 G 1 2 3 G 1 2 3 Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek. 2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali, a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen, a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu: netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, že tohleto všechno je i moje přání, svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí jako v hypnóze a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek, že tam přežije to bombardování. R: 3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, může být už pozdě, nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe, jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi, a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra a o sebe se se mnou rozděl, cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe a tak najdou nás za milión roků asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením. 3 G 1 2 R: + mohyly, mohyly kamenů 3 G 1 2 všechno mlčky pnikryjí, 3 G 1 2 i miliardu Romeů, 3 G 1 2 3 G 1 2 3 G 1 2 3 G 1 2 3 G i miliardu Julií ...