Můžem si (Terrakota)

E C#7 F#mi F9 G9 E Kráčím ulicí úplně sám E C#dim C#7 Verš pradávné básně mě najednou napadá F#mi C#7 Ami G#mi F#mi C#7 F#mi H5+ Že svět je báječné místo pro život, jak se zdá E C#7 F#mi F9 G9 E Můžem´ se po polích toulat a vonět ke kytkám. G#mi Gmi F#mi F9 G9 Přichází úsvit a slabě mrholí Trochu to hrklo v nebeském soukolí Pošťák zvoní, přináší telegram Můžem´ si písničky zpívat a zpívat o kytkách. Oči jsou zrcadlo, co někdy zračí strach Nic není jisto, jen místo na márách A než z nás na kraji pouště zbyde na botách prach Můžem´ se na všechno dívat a zpívat o kytkách. Můžem´ se po polích toulat Můžeme písničky zpívat Nebo znuděně zívat Můžeme klobouky nosit A taky dělat psí kusy A hlavně všechny ty věci si prostě užívat…