Poslední kabriolet (Fuxovka)

Poslední kabriolet Hudba a text: Míla Fuxa 311 (LP 17 – Dohořela svíčka) ami F G ami Na sedadlech je plyš, rukou objímám dálku, ami G ami nádrž je k prasknutí a svítí zelená. F G ami Na nic už nečekej a vlez si do obálky, F E7 pošli se se mnou z neznáma do neznáma. Už sviští dálnice, za uchem Niagára, poslední kabriolet letí naší tmou bezvadnejch pitek, děsů a po nich sto let, nemysli životy nekončej odvahou. ami fmaj Tak se řítíme do tý zdivočelý tmy G ami a klaxon ryčí jako v pajzlu suterén, ami G chrom nemá vadu stejně jako my, F nejsem si jenom jistej, E7 že jedem všichni stejným směrem. Polibky z anfasu a vzadu hasne slunce, hedvábný kadeře se v šátcích rovnají, nikdo z nás netušil, že vyjedem tak prudce, že bude času dost cíl nikdy nenajít. Tak se řítíme ... Na sedadlech je plyš a dlaň ho něžně hladí, zviřátko z dětství, který je tak daleko, že když se ohlídneš, tak bude to stát hlavy, vidíš, už i ty jsi z tý jízdy naměkko. Tak se řítíme ... Nahráno v r. 1991 na LP 10 – Dohořela svíčka, v r.1993 na MC 9 – Bezmocný tlapy