Probuzená (Vondráčková Helena)

Mně sen se zdál, ted‘ už bdím a sen se skončil. Zas já jsem já, zmámená. Když sen to byl, kdo sem dal tu náruč růží? To čáry jsou, či co já vím? Kouzelník, co do mých snů mi vlít. Co mi chtěl říct? Je náruč růží kouzelná? Jsem probuzená ránem kouzelným. Náhle líp se dýchá, čím jen zářím, já vím! Probuzená proutkem kouzelným. Ve snu kouzla smíchal, v čáry leckdo nevěří, však já v kouzla věřím! Den zas jde spát, taky já už lampu zháším. Snad přijde tmou i tentokrát. Snad blíž ho poznám, snad mi k ránu kamsi nezmizí. Vždyt‘ kouzel pár znám i já. Kouzelník - ten dříme v každém z nás, prozrazují ho růže silnou vůní z váz. Jsem probuzená ránem kouzelným. Náhle líp se dýchá, čím jen zářím, já vím! Probuzená proutkem kouzelným. Ve snu kouzla smíchal, v čáry leckdo nevěří, však já… Probuzená jsem jimi zakletá, líp se dýchá čím jen zářím já vím probuzená jsem jimi zakletá líp se dýchá v čáry leckdo nevěří však já… Probuzená ránem kouzelným. Náhle líp se dýchá, čím jen zářím já vím! Jsem probuzená proutkem kouzleným. Ve snu kouzla smíchal, V čáry leckdo nevěří, však já… Probuzená Probuzená ránem kouzelným...