Člověk a země (Hradišťan)

Ze země jsem na zem přišel na zemi jsem rozum našel. Po ní chodím jako pán, potěš ty mě Pán Bůh sám. Stojí, stojí jeden chrám a v tom chrámu jeden pán Na něm roste dvanáct větví potěš ty mě Pán Bůh sám. Dvanáct větví, třicet dětí, dny a noci zemi světí, po ní chodím jako pán potěš ty mě Pán Bůh sám. Vlaštovičky letí, letí zvěstují nám čas podletí, na svatého Řehoře vlaštovičky přes moře. Vlaštověnka lítá, lítá, povídá, že svítá, svítá, Hody, vody, květy jdou vedou léto za sebou. Na osice lístek vadne až uvadne, dolů spadne, také li já tak uvadnu až uvadnu, dolů spadnu. Ze země jsem na zem přišel na zemi jsem rozum našel, po ní chodím jako pán do ní budu zakopán.