Krůpěj obléká (Marcela Holanová)

Zůstalo mi náledí tam kde kdysi kvetl sad Jsem jak vzácné housle Každý má strach na ně hrát Chybí ten kdo by je ladil Pak dal tónům řád svým: "Mám tě rád! Jako housle visím na zdi denních všedností Kdy já budu čísi Kdo mě z ticha vyprostí Cítím ve strunách své chvění písně o Ženě Sny každodenní pláčem ztajené Krůpěj obléká denně moji tvář Pravda odvěká je kalendář Krůpěj obléká vrásku zrozenou Co se Ženou nedotčenou Krůpěj obléká místa k líbání Dokud nezplaním já sním že se všechno změní Housle budou hrát věčnou píseň záhadnou: "Měj mě rád!" Čekám a stárnu Snad někdo mi něco vzal Od Krásna mířím k Marnu a můj sad je holý dál A mé housle jsou dál tiché Není kdo by hrál A Život zní svou písní opodál Krůpěj obléká denně moji tvář...