Puč mi knížku (Marcela Holanová)

A mně to nedá nečíst romány Ke knize sedám (Puč’ mi ňákou) Tebe tam hledám Puč’ mi knížku svou Jsem z toho bledá Nejsem od rány Knížky jsou teda hybnou pákou Knížky mě zvedaj’ i když vím že lžou Příběhy ve mně se taví já stránky polykám Říkal jsi že se tu stavíš Nemáš zdání jaký přání já mám Puč’ mi knížku krásnou bláznivou Puč’ mi knížku šťastnou mazlivou Puč’ mi knížku hrůznou s napětím Pak mě můžeš mít hned vzápětí Mou touhu žhaví básně – novely Knížky mě baví (Puč’ mi ňákou) Však tělo zdravý dál tu k hlavě mám Cítím se na víc Přijď už v neděli U černé kávy svlékneš sako Pak budeš hravý jak to z knížek znám Potom se nám strany slepí v známý příběh zdlouhavý Budem se cítit jak slepí Slepí četbou Krásnou kletbou Já vím Puč’ mi knížku krásnou bláznivou Puč’ mi knížku šťastnou mazlivou Puč’ mi knížku hrůznou s napětím Pak mě můžeš mít hned vzápětí Budem spolu znít v souvětích