Běž, Báro, spát (Matuška Waldemar)

D 1. Když já poznal Báru, byla ještě dítě, G malá dáma tuze zvídavá. D Tenkrát její táta říkal důležitě, G jak to vždycky táta říkává: D F#mi R: Běž, Báro, spát, ó, běž, Báro, spát, G Hmi A marně všechny finty zkoušíš, já je dávno zvlád. D F#mi Už jen, Báro, číst, úkol si, Báro, psát, G Hmi A tenhle film je s hvězdičkou a musíš brzo ráno vstát, D bež, Báro, spát. 2. Pozděj v sedmnácti jela v létě s námi, chtěla se mnou koukat na měsíc, já jí řek vážně, tvůj táta je můj známý, pak měl jsem jí jen dlouze říct: R: Běž, Báro... 3. Byl jsem hloupej chlap, pak vídával jsem Báru, všim si, jak je vážně veliká, jak jezdí v pátek s jiným v jeho fáru, protože jí zřejmě neříká: R: Běž, Báro...