Měla pár letních opáknů (Matuška Waldemar)

Měla pár letních opánků no a já jí měl rád. Znal jsem dívku, už je to řádka let, byla krásná, všemu se smála hned. A já v páté bé v hlavě vír a kal, kvůli ní i verše psal. Dbejte čísel a trpných příčestí, když vás láká víc dívčí zápěstí, dbejte klasiků, dbejte moudrých rad, když vám láska nedá spát. Měla pár letních opánků, něžný smích, mašli v copánku, školní dvůr plný úsměvů, to byl ráj našich randevú. Měla pár letních opánků, něžný smích, mašli v copánku. Kdepak jsou cůpek i ten smích, doba mých malin nezralých. Léta s námi pádí dál a dál, ztrácejí se tváře ba i jména. Jen když na můj práh vstoupí v opánkách mladá dívka, nebo žena, vzpomínka se zazelená. Měla pár letních opánků, něžný smích, mašli v copánku, školní dvůr plný úsměvů, to byl ráj našich randevú. Měla půvab a k tomu mléčnou pleť, já byl štíhlý, bylo mi míň než teď, měla útlý dřík, v očích výzvu snad a já jak blázen jí měl rád. Jenže s láskou bývají svízele, ta má dívka si vzala přítele. Závoj bílý jí kolem tváře plál no a já jen vzpomínám. Měla pár letních opánků, něžný smích, mašli v copánku, školní dvůr plný úsměvů, to byl ráj našich randevú. Měla pár letních opánků, no a já jí měl rád.