V údolí skřehotavejch vran (Matuška Waldemar)

sbor: Chtěl bych žít tam, kde nemaj věci stín. C V údolí skřehotavých vran Dm žil starý vetchý Indián, Em tvář vysušenou jako kmín, Am Dm F G C seděl jen a hleděl na svůj stín. E7 Am Em R: Hned pryč a v dál Am Em já cvalem koně hnal Am G a křížem krážem F E tohle místo hledám. Ptám se ho:"Řekni mi, kam jít, kde se dá život šťastně žít." Zaskřípal jako starý mlýn: "Zajeď tam, kde nemá nikdo stín." R: Hned pryč a v dál já... V údolí skřehotavých vran byl rudoch dávno pochován. Já ještě hledám světa klín, kde chci žít, kde věci nemaj stín. R: Hned pryč a v dál já... V údolí skřehotavých vran byl rudoch dávno pochován. Já ještě hledám světa klín, kde chci žít, kde věci nemaj stín.