První veselá (Kryštof)

Prý ta naše kapela Vůbec není veselá Samé vodné - stočné - zrcadlení.. Jsme krajkami i pancíři... Z beskydských hor kacíři.. Paralelní jak loděk kymácení... Máme do podkroví víza... Jsme rozestlaná schíza... I když kvete kvítí a slunce svítí... Ona ta realita snová do srdcí (nám) klová... A každá křídla někdo zablátí ti.. Může být, že najdu klid... V bráně nocí přestanu bdít... A dá-li bůh rozevře se kruh... (Zlehka) proletím (tímhle) stoletím... A (někam) odletím... Prý ta naše kapela Je jak kulka do čela Přitom země je prý vážně místo skvělé Jak Robinsoni v matce měst, Co prsty deště svírají v pěst Ááá pozor, další jinotaj, ale to je (všechno co maj) Ano to je celé Máme do podkroví víza... Jsme rozestlaná schíza... I když kvete kvítí a slunce svítí... Ona ta realita snová do srdcí ráda klová... A každá křídla zablátí ti.. Může být, že najdu klid... V bráně nocí přestanu bdít... A dá-li bůh rozevře se kruh... (Zlehka) proletím (tímhle) stoletím... A (někam) odletím... Prý ta naše kapela i z rána půlnoc udělá... S vanilkovým nebem prý nevystačíš... Prý tenhle kůň má handicap... A mikrokosmos rychlý tep... Až nad ránem se proradujem k pláči Tyrýdytýrydytý...