Třetí trubadúr (Neckář Václav)

Šel od hradu k hradu trubadúr, o srdce dam si žádal, pak často střídal mol i dur a tklivé písně skládal. Když stichl hrad a stichl dvůr, když se měsíc koupal v Seine, tehdy v nocích zpíval trubadúr své písně z lásky k ženě. A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý. Šel stezkou k hradu trubadúr a to byl zase jiný. Ten všemu říkal c`est l`amore a čtyři měl už syny. Když ztichl hrad a ztichl dvůr, když se měsíc koupal v Seine, i tenhle druhý trubadúr šel zpívat z lásky k ženě. A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý. A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý. Žil na podhradí trubadúr, ten do třetice třetí. Jó, to byl chytrý trubadúr, psal písně, které letí. O lásce mnoho nevěděl, potmě vikýře si pletl, však bílý šátek, tam kde pěl, mu vždycky k nohám zlét. A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý. A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý. Co vyplývá, to potěší, sta hudebníků – soků, vždyť v písničkách se soutěží už nejmíň tisíc roků. A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý. A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý. A lou, a lou, a loutna mu hrála, prý byl v té loutně slavík zakletý...