Břímě (Kalandra Petr)

A C#mi Včera mě spolkl Nazareth, D A aby dnes vypliv ostatky mý Celou noc hledám místo, kam složit vlasy šedivý. Hej pane nechcete mi říct, kde tu složit hlavu svou, ne řekl a hned zmizel tam za tou velkou bílou budovou A C#mi D R: Sundej z něj to břímě, A C#mi D a nechtěj za to nic A C#mi D dědek ať už se nedře, hej, hej ... A C#mi D A E F#mi E D nandej mi ho na záda Přes rameno ranec svůj, jak rád bych nějaký místo měl kam bych se v klidu schoval a na všechno bych zapomněl V tom vidím Carmen s Ghiou jak po ulici proti jdou Carmen, že nemá čas, že si spolu rychle užijou. R: Když přijdeš k paní Mósrové, tam není co bys řek´ připadáš si jak v automatu, ve frontě na párek. Povídá mladej kmete a což takhle třeba Nathalii, už není právě nejmladší a tak zůstaň dneska večer s ní. R: Postarší právník mě nakop a to rovnou do koulí, povídá já ti cestu ukážu, ale musíš s mým psem ven. Povídám moment soudče, já jsem taky Homo sapiens. Abych si trochu ulehčil, tu ránu jsem mu navrátil. R: Na dělový kouli z roku 1835, se vezu někam dolů, je na čase mi závidět tak letim mezi vás, pozdravuje vás tamten svět. Že prej se nemusíme vracet, jé na čase mi závidět. R: