Julie a Romeo (Devítka)

kápo 3 (v D dur) | D D D A | G G G A | 2x D A Hmi A D 1. Z lásky trochu blázen Romeo zpívá A Hmi G serenádu ulice a každej se dívá, A G A D jak ze stínu pod lampou jeho slova letí k ní, G A co ty, co já, co s náma dvěma bude dál. 2. Julie, když ho vidí, srdce ji pálí, jak pod oknem stojí a zpívá a cizí tóny z dáli zní, jak stovky stejných jako on, jako oni, jako my svých hvězd se ptaj': co víc ti, lásko, můžu dát? D A Hmi G R1: Julie, kostky už dávno hodil čas, D A Hmi G ale já vím, že stejný srdce bije v nás, D G Hmi G a z uší se mi vytrácí - ta píseň z filmu, Emi kdy, sakra, budeš schopná říct: D G Hmi A D ten čas byl trochu zlej, Julie? | D D D A | G G G A | 2x 3. Půjdeš se mnou zpátky, tímhle směrem stál kříž, ty cesty byly sprostý a zlý, jenom ten svět byl týž, pro tebe sním ten tvůj sen, sen padlejch andělů, jak mě můžeš brát jako jeden ze svejch údělů? 4. Spoustu toho neumím, třeba mluvit jako v TV a psát písničky o lásce, jaká je - to stejně nikdo neví, ale vše, co můžu, chci ti dát, polibek přes mříž veršů svých až jednou zavoláš, skončím s tím vandrem po štacích. R2: Julie, dávno jsi jiná než ten film, žádný hvězdy nad hlavou a láska za hrob, o níž sním, však místo pro nás musí být - aspoň v tom filmu, snad ho zase jednou budem hrát a z lásky slzy krást, Julie. | D D D A | G G G A | 2x 5.=1.