Pohádka (Hromosvod)

capo II a c Splín a uplakaný počasí G d padá mi na řasy první jarní sníh a c čas odklepává vteřiny G e a rozestlaný peřiny pohltily smích F C G Řeky proud uvnitř těla bolí F C G do moře teče plnej soli d a jako moje oči rozmazaný slzy F E7 a je pozdě anebo brzy Spát, zapomenout na mraky uvěřit v zázraky, tak rád bych žil smát se nejenom navenek ve víru myšlenek najít svůj cíl Noc uzavírá prázdnotu dál vstříc jdu životu v bláhových snech kříž, to je moje znamení na cestě kamení, pod hlavou mech Bolí mě vzpomínky i snění tak kdy už přijde rozhřešení hluboko, hluboko v bezedný díře drtím svý srdce do hmoždíře Sny to je moje prokletí na začátku století, na kraji srázu strom samotinkej na poli za chvílí povolí větru a mrazu Život mi pod rukama klouže kam šlápnu, všude samý louže pohádka končí jako vždy špatně poslední psaní v nebeský šatně