Bella a Sebastián (Kamelot)

A Amaj7 D Paměť mě tahá za rukáv a vláčí do dětství, Hmi E7 na louku čtyřlístků, co trháš pro štěstí, A Amaj7 D a v koutě má duše dětinská, se choulí do peří, Hmi E7 v tom tiše zaklepou a stojí u dveří. Ami Dmi R: Bella má a Sebastián, G C v proudu třpytů čekají tam, F E7 nikdo balkón neotvíral, A Amaj7 A Ami nikdo nezvonil k nám. Dmi Úsměv důlky do tváří hnal, G C v očích úžas a kdo by se bál, F E7 to nebyl sen, co k ránu se zdál, A Amaj7 A co k ránu se zdál. Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí, tma oči zavírá, jak mračna růžoví, jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí, můj úžas procitá, když bleskem uhodí. R: