Striptýz (Záviš)

Nemá cenu pozorovat Kristýnu, jak se vyvaluje nahá ve stínu. Kristýnka je panenka z umělé hmoty, panenky neumí tahat za kokoty. Před několika dny a něco minutami, byl sem hostem na veliké párty. Všichni gentlemani, čistí a upravení, byli jistě z nejjemnější sorty. Rukavičky bílý, motýlky sametový, bonton vytříbený budil dojem světový. Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili, prosím vás věřte mi, pane s brýlemi. Whisky a šampaňský, stékalo po jazyku, atmosféra šarmantností plála. K půlnoci předstoupil, před tyhle muže doby, gentleman vysoký jako skála. Zlatý hřeb nastat měl, jak fistulí povídal, každý hned zpozorněj, z čekáním co bude dál. Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili, prosím vás věřte mi, pane s brýlemi. Před námi stanula, v intimním pološeru, krok křehký i když trochu vratký. Ladnými pohyby na stůl se vyhrabala, v závoji zahraniční látky. Krásně a s rozkoší na tohle se vzpomíná, na stole tančila, lehká žena Elina. Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili, prosím vás věřte mi, pane s brýlemi. Po malé chvíli z ní spad závoj zahraniční, spodní prádlo srazila si tahem. Všem gentlemanům se vzrušením pracky chvěli, eroticky kvíleli tím blahem. Jeden si vlasy rval, druhej šáh ji do klína, třetí zas v koutě řval: „Špica, špica, Elina.“ Zkrátka ráj na zemi, oči stěstím svítili, prosím vás věřte mi, pane s brýlemi. Před několika dny a něco minutami, byl sem svědkem striptýzu jak víno. Tohleto pane se jednou za život vidí, za tvé vnady vše bych dal, Elino. „Dost s těma řečima“ pravil obrýlený muž „Elina je žena má, pane s fousama.“