Stálice (Nedvědi & Brontosauři)

Emi Tma přišla k nám, s ní nahý dlouhý nohy tvý, co znám, Ami má stálice krásná, pár doteků, jak hvězdu z nebe, Emi tebe si teď na dobrou noc dávám. Emi R: Pojď, bílá lásko má, ať mi tě do půl ramen měsíc z oken rozsvítí, ty důvode mých ran, D G jak ti to sluší v tmavých zdech, Ami H jak tiše zadržuješ dech. Tma přišla k nám a unavený oči tvý se svíraj, nikdy nebudu mít dost tvých pohlazení z křehkých dlaní, kůže, chvění rtů, co k spánku slíbaj. R: Pojď, bílá lásko... Tma přišla k nám, ve spánku ti z čela rosu sbírám, a tak jen tak, jak nic, to já, pod přikrývkou s dívkou krásnou, nedívat se hřích by byl, a tak se dívám. R: Pojď, bílá lásko... Tma přišla k nám, jak miluju tě, jseš touha všech mých rán, kdy nevstávám sám a nemám žádnou chuť se do dne vzbudit, nudit obyčejný věci budou, tak jak to znám. R: Pojď, bílá lásko...